Klíšťata a lymská borelióza: Jak se chránit při výletech do přírody
Pobyt v přírodě patří mezi nejoblíbenější způsoby trávení volného času. Turistické stezky, lesní cesty, rozhledny, skály, horské hřebeny i cyklostezky každoročně navštíví miliony lidí. Přestože výlety přinášejí odpočinek a pohyb na čerstvém vzduchu, skrývá příroda i určitá zdravotní rizika. Jedním z nejvýznamnějších jsou klíšťata, která mohou přenášet závažná infekční onemocnění, zejména lymskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s vysokým výskytem klíšťat i nemocí, které přenášejí. Dobrou zprávou však je, že při dodržování několika jednoduchých zásad lze riziko přisátí výrazně snížit a většině komplikací úspěšně předejít.
Klíšťata se dnes nevyskytují pouze v hlubokých lesích, jak se lidé často domnívají. Setkat se s nimi můžete během rodinného výletu na zříceninu hradu, při procházce městským parkem, na cyklostezce podél řeky, při houbaření, během pikniku na louce nebo dokonce na vlastní zahradě. Proto by základní pravidla ochrany měl znát každý turista, cyklista, pejskař i rodič malých dětí.
Co jsou klíšťata a proč představují zdravotní riziko
Klíště obecné (Ixodes ricinus) je drobný roztoč živící se krví savců, ptáků i člověka. Přestože dospělé klíště měří pouze několik milimetrů, patří mezi nejvýznamnější přenašeče infekčních onemocnění v Evropě. Během svého života prochází třemi vývojovými stádii – larvou, nymfou a dospělcem – přičemž v každém z nich potřebuje nasát krev hostitele. Právě při sání může dojít k přenosu bakterií, virů nebo dalších mikroorganismů.
Největší nebezpečí představuje skutečnost, že přisátí klíštěte většinou vůbec nebolí. Ve slinách klíštěte se totiž nacházejí látky s mírným anestetickým účinkem, které potlačí bolest i svědění. Člověk si proto často všimne přisátého klíštěte až po několika hodinách nebo dokonce dnech. Čím déle však klíště saje krev, tím větší je pravděpodobnost přenosu některých infekcí.
V České republice jsou nejznámějšími nemocemi přenášenými klíšťaty především lymská borelióza a klíšťová encefalitida. Zatímco proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování, proti lymské borelióze zatím běžně dostupná vakcína není. O to důležitější je prevence a správná ochrana při pobytu v přírodě.
Kde se klíšťata nejčastěji vyskytují
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je představa, že klíšťata padají ze stromů. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Klíšťata žijí především v nízké vegetaci, kde čekají na svého hostitele. Nejčastěji se nacházejí na stéblech trávy, kapradinách, nízkých keřích nebo v hustém podrostu přibližně do výšky jednoho metru. Jakmile kolem projde člověk nebo zvíře, klíště se zachytí na oblečení či srsti a začne hledat vhodné místo k přisátí.
Velké množství klíšťat se nachází na okrajích lesních cest, kolem turistických stezek, na vlhkých loukách, podél potoků, v listnatých a smíšených lesích nebo v parcích. Rizikovými místy jsou také zahrady s vyšší trávou, rekreační chatové oblasti nebo okolí rybníků. Díky oteplování klimatu se jejich výskyt postupně rozšiřuje i do vyšších nadmořských výšek, kde byla jejich přítomnost ještě před několika desetiletími spíše výjimečná.
Turisté často získávají falešný pocit bezpečí na upravených stezkách nebo v městských parcích. Přitom právě zde bývá pohyb lidí i domácích zvířat velmi intenzivní a klíšťata mají ideální podmínky k přežívání. Riziko tedy rozhodně není omezeno pouze na hluboké lesy nebo odlehlé přírodní oblasti.
Kdy jsou klíšťata nejaktivnější a proč jejich sezóna trvá stále déle
Ještě před několika lety byla sezóna klíšťat spojována především s jarem a létem. Dnes už odborníci upozorňují, že aktivita klíšťat začíná ve chvíli, kdy se venkovní teploty dlouhodobě pohybují nad přibližně 7 °C. To znamená, že během mírných zim mohou být klíšťata aktivní prakticky kdykoliv.
Nejvyšší aktivitu vykazují zpravidla od dubna do října, přičemž vrchol nastává během května a června a následně znovu na přelomu srpna a září. Velký vliv má také počasí. Klíšťata milují vlhké prostředí a vyšší vzdušnou vlhkost. Naopak během dlouhotrvajícího sucha nebo velmi vysokých letních teplot se ukrývají níže v porostu, kde je vlhkost vyšší.
Pro turisty to znamená jediné – na ochranu před klíšťaty je potřeba myslet prakticky během celé turistické sezóny. Není výjimkou, že lidé objeví přisáté klíště i během zimní procházky v prosinci nebo únoru, pokud panuje nezvykle teplé počasí.
Lymská borelióza – nejčastější nemoc přenášená klíšťaty v Evropě
Nejčastějším onemocněním přenášeným klíšťaty je lymská borelióza, bakteriální infekce způsobená bakteriemi rodu Borrelia burgdorferi sensu lato. Přenáší ji především infikovaná klíšťata druhu Ixodes ricinus, která jsou rozšířena po celé Evropě.
Podle údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jsou v Evropě každoročně hlášeny desetitisíce případů tohoto onemocnění, skutečný počet však bude pravděpodobně mnohem vyšší. Mnoho lidí totiž prodělá infekci s mírnými příznaky nebo není správně diagnostikováno.
Je důležité zdůraznit, že ne každé klíště je nakažené. Podíl infikovaných klíšťat se výrazně liší podle lokality. V některých oblastech České republiky může být bakteriemi rodu Borrelia infikováno několik procent klíšťat, jinde může jejich podíl přesáhnout i 20 %. Přesto nelze podle vzhledu klíštěte poznat, zda je infekční či nikoliv.
Dalším důležitým faktem je, že bakterie se většinou nepřenášejí okamžitě po přisátí. Riziko přenosu významně narůstá až po delší době sání, nejčastěji po 24 hodinách. To je důvod, proč odborníci doporučují pravidelnou kontrolu těla po každém návratu z přírody. Čím dříve je klíště odstraněno, tím menší je pravděpodobnost přenosu infekce.
První příznaky lymské boreliózy bývají nenápadné
Nejznámějším projevem lymské boreliózy je charakteristická červená skvrna označovaná jako erythema migrans. Ta se zpravidla objevuje několik dní až týdnů po přisátí klíštěte a postupně se zvětšuje. Typickým znakem bývá světlejší střed, díky kterému připomíná terč. Právě podle tohoto vzhledu mnoho lidí boreliózu pozná.
Je však důležité vědět, že typická kruhová vyrážka se neobjeví u všech nemocných. Odborné studie uvádějí, že významná část pacientů ji vůbec nemá, nebo si jí nevšimne. Mezi první příznaky proto mohou patřit také zvýšená únava, bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy, zvýšená teplota nebo celkový pocit podobný začínající chřipce.
Pokud není onemocnění včas rozpoznáno a léčeno antibiotiky, může se po několika týdnech nebo měsících rozšířit do dalších částí organismu. Pozdější stadia boreliózy mohou postihnout nervový systém, klouby, srdce nebo kůži a léčba bývá složitější než v počáteční fázi. Právě proto je důležité nepodceňovat ani zdánlivě nevýznamné příznaky po přisátí klíštěte a v případě pochybností vyhledat lékaře.
Jak se účinně chránit před klíšťaty během výletů
Nejúčinnější ochranou proti klíšťatům není jediný zázračný prostředek, ale kombinace několika jednoduchých preventivních opatření. Turisté, cyklisté i rodiny s dětmi mohou riziko přisátí výrazně snížit správným výběrem oblečení, používáním kvalitního repelentu a důslednou kontrolou po návratu domů. Přesto mnoho lidí tato doporučení podceňuje, protože mají pocit, že se jich problém netýká. Statistiky ale ukazují, že k většině přisátí dochází právě během běžných procházek, výletů nebo práce na zahradě.
Při pohybu v přírodě se doporučuje nosit dlouhé kalhoty, ideálně z hladkého materiálu, po kterém se klíště hůře pohybuje. Nohavice je vhodné zastrčit do ponožek nebo vysoké turistické obuvi, čímž se zamezí tomu, aby klíště snadno proniklo pod oblečení. Výhodou je také světlé oblečení, na kterém jsou klíšťata mnohem lépe viditelná. Dlouhé rukávy představují další jednoduchou, ale účinnou ochranu zejména při průchodu hustou vegetací nebo při pohybu mimo značené turistické cesty.
Stejně důležité je držet se pokud možno značených stezek a neprocházet vysokou trávou nebo hustými porosty, kde klíšťata čekají na svého hostitele. Pokud si chcete odpočinout během výletu, je lepší využít lavičku, turistický přístřešek nebo deku než si sedat přímo do trávy. Tato drobná změna může výrazně snížit riziko kontaktu s klíšťaty.
Repelent patří do výbavy každého turisty
Vedle vhodného oblečení je jedním z nejúčinnějších preventivních opatření používání kvalitního repelentu proti klíšťatům. Repelent vytváří na pokožce nebo oděvu ochrannou vrstvu, která klíšťata odpuzuje a snižuje pravděpodobnost jejich přisátí. Aby však fungoval správně, je nutné dodržovat pokyny výrobce a aplikaci během delších výletů pravidelně opakovat, zejména při vyšších teplotách nebo po intenzivním pocení.
Pro milovníky přírody, kteří dávají přednost přírodním produktům, jsou dnes dostupné také moderní repelenty bez DEET, využívající účinné látky rostlinného původu. Tyto přípravky jsou vhodné nejen při turistice, ale také při kempování, venčení psa, rybaření nebo pobytu na zahradě. Pokud vyrážíte do přírody pravidelně, může být praktickým řešením komplexní aktivní set proti klíšťatům, který obsahuje repelentní sprej, roll-on proti hmyzu, minerální opalovací krém s repelentním účinkem SPF 30, přírodní citronelové mýdlo i krystalový deodorant. Produkty jsou 100 % přírodního původu, neobsahují DEET, mají veganskou certifikaci, jsou vyrobeny ve Velké Británii a jsou vhodné také pro děti od šesti měsíců věku. Díky tomu představují praktickou výbavu pro rodiny, které tráví většinu volného času aktivně venku.
Kontrola po návratu domů může zabránit rozvoji onemocnění
Ani nejlepší repelent však neposkytuje stoprocentní ochranu. Proto je velmi důležité po každém pobytu v přírodě provést důkladnou kontrolu celého těla. Klíšťata si vybírají především teplá a méně přístupná místa, kde je pokožka tenčí a lépe prokrvená. Nejčastěji se přisávají v podkolenních jamkách, tříslech, podpaží, kolem pasu, za ušima, na krku nebo ve vlasové části hlavy. U dětí bývá častým místem přisátí právě hlava a oblast za ušima, proto by rodiče měli věnovat kontrole zvýšenou pozornost.
Doporučuje se také co nejdříve po návratu domů osprchovat. Odborné studie ukazují, že sprcha během prvních dvou hodin může pomoci odstranit klíšťata, která se ještě nestihla přisát. Oblečení je vhodné vyprat nebo alespoň usušit v sušičce při vyšší teplotě, protože klíšťata dokážou na textilu přežívat poměrně dlouhou dobu. Stejně důležité je zkontrolovat domácí mazlíčky, kteří mohou přinést klíšťata do domácnosti, i když sami neonemocní.
Jak správně odstranit přisáté klíště
Pokud při kontrole objevíte přisáté klíště, není důvod k panice. Důležité je jednat co nejdříve a správným způsobem. K odstranění použijte jemnou pinzetu s úzkou špičkou nebo speciální kartu či háček určený k vytahování klíšťat. Klíště uchopte co nejblíže ke kůži a pomalu jej vytáhněte kolmo vzhůru plynulým tahem. Není nutné s ním otáčet ani prudce škubat. Po odstranění místo přisátí vydezinfikujte a důkladně si umyjte ruce.
Dříve doporučované metody, jako je potírání klíštěte olejem, vazelínou, alkoholem nebo přikládání hořící zápalky, jsou dnes považovány za nevhodné. Klíště může v důsledku podráždění vyvrhnout obsah svého trávicího traktu do rány, čímž se zvyšuje riziko přenosu infekce. Moderní doporučení proto jednoznačně preferují rychlé mechanické odstranění bez jakýchkoliv dalších zásahů.
Po odstranění je vhodné několik týdnů sledovat místo přisátí i svůj zdravotní stav. Pokud se objeví zvětšující se červená skvrna, horečka, bolesti hlavy, svalů nebo kloubů, je na místě co nejdříve navštívit lékaře.
Nezapomínejte ani na klíšťovou encefalitidu
Přestože je lymská borelióza nejčastější nemocí přenášenou klíšťaty, není jedinou. Velmi závažným onemocněním je také klíšťová encefalitida, která je způsobena virem napadajícím centrální nervový systém. Na rozdíl od boreliózy se může virus přenést velmi brzy po přisátí klíštěte, a proto zde rychlé odstranění klíštěte nemusí vždy zabránit nákaze.
Dobrou zprávou je, že proti klíšťové encefalitidě existuje účinné očkování, které odborníci doporučují zejména lidem trávícím hodně času v přírodě. Turisté, cyklisté, houbaři, rybáři nebo majitelé psů patří mezi skupiny, které jsou vystaveny vyššímu riziku kontaktu s klíšťaty, a očkování pro ně může představovat významnou ochranu.
Nejčastější otázky turistů o klíšťatech
Mnoho lidí se ptá, zda lze poznat nakažené klíště podle vzhledu. Odpověď je jednoduchá – nelze. Infikované klíště vypadá úplně stejně jako zdravé. Jedinou ochranou je proto prevence a důsledná kontrola po návratu z přírody.
Častou otázkou je také to, zda lze lymskou boreliózu chytit od psa nebo jiného domácího zvířete. Samotná nemoc se mezi lidmi ani ze zvířete na člověka nepřenáší. Domácí mazlíčci však mohou přinést přisátá nebo volně lezoucí klíšťata domů, a proto je vhodné je po každé procházce pečlivě zkontrolovat.
Rodiče se často obávají výletů s malými dětmi. Ve skutečnosti není důvod se pobytu v přírodě vyhýbat. Děti jsou však kvůli častému pohybu v trávě a na zemi vystaveny vyššímu riziku přisátí, a proto je důležité používat vhodné ochranné prostředky a po návratu je vždy důkladně prohlédnout.
Pobyt v přírodě si užívejte bez zbytečných obav
Klíšťata jsou běžnou součástí české přírody a zcela se jim vyhnout nelze. To ale rozhodně neznamená, že byste měli omezovat své výlety nebo se vzdát oblíbené turistiky. Díky správné prevenci, vhodnému oblečení, používání kvalitního repelentu a pravidelné kontrole po návratu lze riziko přisátí výrazně snížit.
Pokud patříte mezi aktivní turisty a trávíte v přírodě většinu volného času, vyplatí se mít ochranu proti klíšťatům vždy připravenou v batohu. Aktivní set proti klíšťatům bez DEET představuje praktické řešení pro rodiny i jednotlivce, kteří hledají přírodní a komplexní ochranu při turistice, kempování, venčení psa nebo pobytu na zahradě. Spojuje několik vzájemně se doplňujících produktů do jednoho balení a pomáhá minimalizovat riziko kontaktu nejen s klíšťaty, ale také s komáry a dalším obtížným hmyzem. Díky tomu se můžete naplno soustředit na to nejdůležitější – objevování krás české přírody a bezpečné zážitky z každého výletu.
About the Author
