Barvy, rozcestníky, vrstevnice a tipy na orientaci
Česká republika má jednu z nejhustších sítí turistických tras na světě. Díky jednoduchému systému značení, který vznikl již na konci 19. století, se můžeš vydat na výlet prakticky kamkoliv – a s trochou praxe se v terénu vždy zorientuješ. V tomto článku se dozvíš, co znamenají jednotlivé barvy turistických tras, jak číst rozcestníky, jak pracovat s mapou a vrstevnicemi a na co si dát pozor při turistice v horách.
Barvy turistických tras – co znamenají?
Značení v Česku využívá tzv. pásové značky – tři vodorovné pruhy, z nichž prostřední je barevný a horní i spodní jsou bílé. Každá barva určuje význam trasy, nikoliv její náročnost.
Červená – hlavní hřebenové nebo dálkové trasy, páteřní síť napříč regiony
Modrá – významnější regionální trasa, často spojuje města, nádraží nebo zajímavosti
Zelená – místní trasa, vede k památkám, vyhlídkám či jiným cílům
Žlutá – kratší spojovací nebo přístupová cesta mezi ostatními trasami
Všechny barvy jsou rovnocenné z hlediska náročnosti – červená může vést po rovince, zatímco žlutá může být velmi náročná. Důležitý je terén, ne barva.
Rozcestníky – orientační body v terénu
Na křižovatkách tras najdeš rozcestníky s plastovými směrovkami. Obsahují:
- název místa (např. U Dubu, Sedlo Kraví hora)
- nadmořskou výšku
- směrovky s názvem cílového bodu, vzdáleností a barvou trasy
Např. Rozhledna Velký Lopeník – 3,5 km – červená znamená, že po červené trase dojdeš za 3,5 km k rozhledně. Směrovky jsou přehledné a často doplněné dalšími informacemi (např. naučné stezky).
Další značení a symboly
Kromě pásových značek existují i další symboly:
- odbočky k památkám, vyhlídkám, studánkám atd.
- naučné stezky, často označené specifickým symbolem (např. kniha, strom)
- tematické trasy (např. vinařské, pohádkové, poutní)
- zimní značení v horách – specifické pro běžkařské a skialpové trasy
Tyto značky tě navedou k místním zajímavostem mimo hlavní trasu.
Jak číst vrstevnice a topografii mapy
Pokud chceš lépe porozumět terénu, nauč se číst vrstevnice – tenké hnědé linky na mapě, které znázorňují nadmořskou výšku.
- Vrstevnice spojují místa se stejnou výškou.
- Čím blíže jsou u sebe, tím je svah strmější.
- Kruhový tvar vrstevnic značí kopec, naopak rozeklaný tvar značí údolí.
Při plánování trasy sleduj, kde se vrstevnice sbíhají – tam čekej výšlap. Naopak řídké vrstevnice značí mírný terén. Důležité je sledovat také výškové údaje na rozcestnících a porovnávat je s mapou.
Tip: V mapách bývají často vyznačena i převýšení tras a jejich výškové profily.
Turistika v horách – na co si dát pozor
Značení v horských oblastech je stejně kvalitní, ale je důležité být připraven na specifika terénu:
- Počasí se mění rychle – sleduj předpověď a nezapomeň na vhodné oblečení
- V zimních měsících mohou být značky pod sněhem nebo neviditelné
- V náročném terénu doporučujeme mít papírovou mapu a kompas jako zálohu
- Horské trasy mohou být uzavřeny kvůli ochraně přírody nebo sesuvům – sleduj aktuální informace na webu CHKO nebo NP
Dále pamatuj, že v horách bývá omezený signál. Pokud vyrážíš na celodenní túru, dej o sobě vědět někomu doma.
Praktické rady na závěr
- Pokud delší dobu nevidíš značku, vrať se k poslednímu známému místu.
- Sleduj směr trasy a její barvu nejen na značkách, ale i na rozcestnících.
- V terénu se neřiď jen „citem“ – mapa a logické uvažování jsou základ.
- Vybírej trasu nejen podle délky, ale také podle převýšení a terénu.
Shrnutí
Turistické značení v České republice je srozumitelné a spolehlivé. Pokud víš, co znamenají barvy tras, jak číst rozcestníky a mapy, a pokud si osvojíš základní práci s vrstevnicemi, zvládneš každou túru bez problémů.
Čím častěji vyrážíš ven, tím více ti značení a orientace přijdou přirozené. Ať už se vydáš na krátkou vycházku, nebo vícedenní přechod hor – naučit se číst krajinu je jeden z největších zážitků turistiky.
About the Author
