radnice v Brně
Brněnská Nová radnice není jen sídlem primátora a vedení města – je to místo, kde se psaly dějiny Moravy. Její areál v srdci města skrývá nejen architektonické skvosty, ale i stopy státnických rozhodnutí, pověstí a uměleckých pokladů.
Od zemského domu k symbolu Habsburské moci
Historie Nové radnice sahá hluboko do středověku. Její základy byly položeny již ve 13. století jako součást dominikánského kláštera. Později se areál stal sídlem zemského domu, kde až do roku 1628 zasedaly sněmy moravských stavů a jejich soudy. Tyto instituce byly tehdy pilířem stavovské – tedy především šlechtické – vlády na Moravě.
Zlom nastal roku 1636, kdy zde byl zřízen Královský úřad zemského hejtmanství, známý jako Tribunál. Do jeho čela byl ustanoven zemský hejtman, úředník českého krále. Tímto krokem se Brno stalo de facto hlavním městem Moravy, ale za cenu ztráty zemské samosprávy – Habsburkové utužili absolutismus a oslabili vliv šlechty.
Architektonická perla s renesančním srdcem
Dominantou areálu je vlastní budova radnice, původně renesanční stavba, která v 18. století prošla barokní přestavbou pod vedením známého architekta Mořice Grimma. Poslední větší úpravy proběhly na počátku 20. století dle návrhu Jindřicha Poláška, kdy se radnice stala oficiálním sídlem města.
Komplex zahrnuje dvě nádvoří, která propojují Dominikánské náměstí s Husovou ulicí. Větší nádvoří zaujme bustou Karla staršího ze Žerotína, významné postavy moravské politiky, a také kašnou z roku 1928. Pod střechou pak číhá pozoruhodný barokní chrlič ve tvaru okřídleného draka – tichý strážce brněnských dešťů.
Sluneční hodiny, portály a galerie času
Fasády radnice zdobí sluneční hodiny z roku 1728 a malby historických pohledů na Brno. Milovníci historie ocení portály z období 1589–1733, přenesené sem ze zbořených domů a původní budovy zemského domu.
Uvnitř se skrývá Rytířský sál, místo slavnostních zasedání, a také Křížová chodba, ve které se dnes konají výstavy a kulturní akce. Zde jsou uchovány fragmenty Královské kaple, která stávala na rohu ulic Veselé a Zámečnické.
Zajímavý je také refektář bývalého dominikánského kláštera – prostor dýchající klidem a dávnou učeností.
Muzeum, pověsti a temné momenty
V roce 1904 byla Nová radnice krátce sídlem prvního Městského muzea v Brně, které zde fungovalo do 30. let 20. století. Místo je opředené také pověstmi – například o záhadné bráně, kterou většinou raději nechávají uzavřenou.
Tragikomickou kapitolou je návštěva Adolfa Hitlera 17. března 1939. Brněnští radní mu tehdy chtěli předat vzácnou právní knihu z roku 1305 – nejstarší exemplář tzv. Konšelského soudu. Naštěstí ji Hitler vrátil.
Otevřeno při muzejní noci
Dnes je Nová radnice zapsána mezi kulturní památky Brna a slouží jako reprezentativní sídlo města. Veřejnosti se otevírá pouze výjimečně – například během brněnské muzejní noci, kdy můžete nahlédnout i do běžně nepřístupných sálů.
🔍 Tip na návštěvu: Nezapomeňte si všimnout okřídleného draka – říká se, že kdo ho najde, tomu se splní přání.
📍 Kde ji najdete: Dominikánské náměstí, Brno-střed
🕰️ Otevřeno: Jen při zvláštních příležitostech – sledujte program Brněnské muzejní noci a akcí města.








