Jeskyně Výpustek leží ve střední části Moravského krasu, v údolí zvaném Křtinské a patří mezi nejvýznamnější jeskyně nejenom Moravského krasu. Prostory jeskyně jsou známy od nepaměti. Vykopávkami, které zde provádělo mnoho badatelů známých nejenom z jeskyní Moravského krasu, bylo prokázáno že jeskyni využívaly v podstatě všechny známější kultury lidí, od neolitu až po současnost.

První písemná zmínka o jeskyni Výpustek pochází z pera Oswalda Crolla (Crollius), který v roce 1608 hledá v jeskyni kosti bájných jednorožců – v té době považovaných za vzácný lék. V jeskyni se totiž nacházelo množství kostí, zejména jeskynních medvědů, a Výpustek je uváděn jako jedna z prvních tzv. Medvědích jeskyní. Spolu s kostmi medvěda se zde ovšem nachází dalších 28 druhů zvířat – od mamuta po veverku….

V letech 1920 až 1932 probíhala na Výpustku těžba fosfátové hlíny. Ta poznamenala celou jeskyni. Místo bylo odtěženo až 6m sedimentů, z jeskyně bylo vyvezeno cca 5000 vagonů hlíny, přibližně 36 000 tun. Byly zničeny rozsáhlé plochy tzv. podlahového sintru, plochého krápníkového náteku, dříve tvořícího podlahu jeskyně.

Po ukončení těžby hlín si prostor jeskyně začínají všímat armády. Drastické úpravy jeskyně v podobě vystřílení skalních pilířů, likvidace chodeb a chodbiček, zarovnání stropů, podlah, vytvoření umělých vchodů a vjezdu pro nákladní vozidla, a tak vznikých rozlehlých sálů jeskyně navždy a nenávratně změnily její podobu. Od roku 1938 se v jeskyni na upravené štěrkové podlaze pod dřevěnými přístřešky skladuje munice. Sklad zde vydržel až do 15.března 1939, kdy hned první den při obsazení republiky německou armádou je munice odvezena a jeskyně tak zůstává opuštěna.

Němci a jejich armáda se do jeskyně vrací roku 1943, kdy ji začínají přebudovávat do podoby podzemní továrny. Vyrábí se zejména palivová čerpadla pro letecké motory a jiné drobnější součástky pro letadla. Výpustek byl jednou z velmi mála kompletně dokončených a do plného provozu uvedených podzemních továren, a výrobu v něm zajišťovalo v nepřetržitém provozu ve dvou směnách 1200 totálně nasazených dělníků. Výroba končí po příblížení fronty v dubnu 1945, kdy je továrna opuštěna. Do strojů jsou dány výbušniny, stroje jsou z větší části zničeny a v jeskyni je též zapálen dřevěný strop. Jeskyně tak na konci války vyhoří. 

V roce 1960 nastupuje třetí armáda v historii jeskyně – armáda Čs. Lidová. Ta jeskyni zabírá po tzv Karibské krizi, kdy hledá místa pro výstavbu zodolněných velitelských pracovišť. Armáda v jeskyni působí i po její změně roku 1990 na armádu Českou a Slovenskou federativní, i po změně na Armádu České republiky roku 1993 a její proměnu na profesionální armádu. Objekt v jeskyni je postupně modernizován, opravují se budovy v areálu, a tak je náhlé zrušení útvaru v létě 2001 pro všechny překvapením. Armáda areál opouští k 1.1.2002, kdy je podzemní objekt vyjmut z režimu PTZD – tedy přísně tajné, zvláštní důležitosti.

Od zahájení návštěnvického provozu roku 2008 doznala prohlídková trasa několika vylepšení a zejména prodloužení. Postupně se odstraňovaly zazdívky po německé podzemní továrně, otvíraly se zasypané propasti a upravovala celé trasa.

Nyní se v úvodu prohlídky ve vstupní hale nejprve stručnou formou u názorných panelů návštěvníci seznámí s celou pohnutou historií jeskyně, s výzkumy i působením armád.

Vlastní prohlídka začíná působením poslední armády – podzemním objektem Záložního chráněného velitelského pracoviště.

V jeskynních prostorách se dozví o fungování německé podzemní továrny, nahlédnou do topného kanálu vedoucího podlahou jeskyně a sloužícího k vytápění podzemní továrny teplým vzduchem. Ve dvou otevřených propastech si návštěvníci mohou představit namáhavou práci speleologů, kteří se propasti zasypané za války snaží znovu otevřít a dostat se tak na málo prozkoumané spodní patro jeskyně.

Návštěvní trasa měří cca 650m, je kompletně bezbariérová a tak přístupná i vozíčkářům ( s mechanickým vozíkem, elektrický má problém s nízko uloženými bateriemi – malá světlá výška ) Doba prohlídky je cca 75minut. Jeskyně je otevřena celoročně, včetně zimních měsíců.

V hlavní budově je v prvním patře umístěna muzeální expozice věnující se karsologii, geologii, paleontologii i výzkumům v jeskyních. 

Budeme rádi, když se i vy stanete dalšími návštěvníky naší unikátní jeskyně, o které říkáme že: “ nejspíše není jeskyní nejkrásnější, ale je určitě jeskyní nejzajímavější“ .

Kontaky na provoz jeskyně Výpustek:

telefon: 516 439 111 

e-mail: vypustek.rezervace@caves.cz www. www.caves.cz

Turistické cíle v okolí:

Barokní kostel Nanebevzetí panny Marie ve Křtinách, celým křtinským údolím je krásná procházka.

Jeskyně Býčí skála, která je přístupná při mimořádných prohlídkách.

Rudické propadání a muzeum v rudickém větrném mlýně.

Rozhledna Alexandrovka.

Národní kulturní památka Stará huť u Adamova.

Světelský oltář v Adamově.

Nový hrad u Olomučan.

Další čtyři zpřístupněné jeskyně Moravského krasu – Punkevní j., Sloupsko-Šošůvské j., Kateřinská j., j. Balcarka

Další výlety v Jihomoravském kraji

Na levém břehu řeky Ohře byl koncem 16. století postaven renesanční zámek. Přes všechna úskalí zde zámek stojí dodnes, jen byl po posledním požáru v roce 1856 převlečen do novogotického kabátu. Zámek nabízí svým návštěvníkům tři stále prohlídkové okruhy a jeden speciální.

I. okruh: Porcelánový

V interiérech prvního zámeckého patra se nachází největší muzeum porcelánu v České republice. Máte jedinečnou příležitost spatřit na vlastní oči nejstarší výtvor klášterecké porcelánky z roku 1794 s názvem Vivat Böhmen. Vlastníkem valné většiny exponátů je Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Z jeho sbírek Vás na zámku zaujme rozverná a zároveň praktická figurální plastika. Najdete zde oblíbené figurky dvou tváří. Omládnete a prozřete u kouzelného zrcadla.

Zapojíte fantazii a důvtip při záludných hádankách vážících se k exponátům. Překvapí Vás jídelní servis, pro nějž služebnictvo nasazovalo život, aby ho zachránilo před zničujícím požárem zámku. Kromě historického porcelánu se pokocháte i současnou produkcí klášterecké porcelánky a sklárny Moser Karlovy Vary. Klášterecká porcelánka je dnes nejstarší dosud produkující porcelánkou v Čechách.

II. okruh: Pohádkový

Kromě porcelánu nabízí zámek prohlídku pohádkové země. Její součástí je největší expozice skřítků (paní Vítězslavy Klimtové), kterou lze momentálně v ČR spatřit. Zajímá Vás, jak vypadá stvoření, které Vám věčně schovává drobné předměty a je tak nejvíce rozšířeným skřítkem všech domácností? Přijďte a spatřete Zášupšáka neboli Schovávače na vlastní oči. Mimo to pohádkový okruh představuje historické loutky rodiny Matěje Kopeckého a zámeckou věž. Ta Vás okouzlí jednak překrásným výhledem na údolí řeky Ohře, ale i legendami Krušnohoří a jejich poutavou prezentací vytvořenou paní Věrou Štefánkovou.

III. okruh: Atraktivity

Okruh atraktivit obsahuje největší zajímavosti zámeckého areálu. Sem patří více než 5000 historických knih, minerály z Krušných hor, věž a thunská hrobka. Z minerálů určitě oceníte ciboušovské ametysty, krášlící např. kaple sv. Kateřiny a sv. Kříže na Karlštejně a kapli sv. Václava ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Výstavu minerálů letos dočasně krášlí impozantní vitráž Porta Bohemica vyrobená ve vitrážnické dílně v Lubenci.

Lákadlem pro mnoho návštěvníků je bezpochyby hrobka rodu Thunů s výjimečným rodokmenem z porcelánových destiček. Cestou do hrobky projdete částí zámeckého parku, který se v současnosti řadí k nejlépe zachovalým historickým parkům Ústeckého kraje. V parku, kromě mnoha druhů vzácných dřevin, najdete salu terrenu se sochami významného sochaře Jana Brokoffa a sedm kaplí jakožto Sedm bolestí Panny Marie.

Otevírací doba: Zámek Klášterec nad Ohří je celoročně přístupný. Duben – září po – ne 9 – 17h, říjen – březen st – ne 9 – 15h. Poslední prohlídka začíná vždy 1 hodinu před koncem otevírací doby.

Více informací zde

Další výlety v okolí