Šumava – kompletní průvodce: nejkrásnější místa, jezera, slatě a výlety
Šumava patří k místům, která není možné poznat během jediného víkendu. Rozsáhlé horské lesy, ledovcová jezera, rašeliniště, divoká říční údolí, horské pláně, vyhlídkové vrcholy, technické památky i stopy zaniklých osad vytvářejí krajinu, která se při každé další návštěvě ukazuje trochu jinak. Zatímco okolí Železné Rudy láká především na Černé a Čertovo jezero nebo rozhlednu na Špičáku, centrální Šumava nabízí Prášily, Srní, Modravu, údolí Vydry a rozsáhlé lesy kolem Poledníku. V okolí Kvildy se krajina otevírá do horských plání a rašelinišť a jižní část Šumavy postupně přechází přes Boubínsko, Stožecko a oblast Plešného jezera až k Lipnu.
Právě rozloha a rozmanitost Šumavy je důvodem, proč se vyplatí výlet dobře naplánovat. Vzdálenosti mezi jednotlivými místy jsou často větší, než se při pohledu na mapu zdá, a některé nejcennější části národního parku mají zvláštní režim pohybu. Mnohem lepší než snažit se během jednoho dne projet půl Šumavy je vybrat si jednu oblast a tu skutečně poznat pěšky nebo na kole.
Šumava není jen jedno místo
Pod názvem Šumava se skrývá rozsáhlé horské území podél česko-německé a česko-rakouské hranice. Česká část zasahuje do Plzeňského a Jihočeského kraje a turisticky ji můžeme rozdělit do několika oblastí s odlišným charakterem.
Na severozápadě stojí Železná Ruda a Špičák s ledovcovými jezery. Směrem k jihovýchodu následuje oblast Prášil, Srní a Modravy, která patří k nejatraktivnějším částem Šumavy. Dále se rozkládají Šumavské pláně kolem Kvildy, Horské Kvildy a Borových Lad. Jižnější část potom tvoří mimo jiné Boubínsko, Stožecko, Nová Pec, oblast Plešného jezera, Schwarzenberského plavebního kanálu a Lipenska.
Velkou část nejcennější šumavské přírody chrání Národní park Šumava. Na německé straně na něj navazuje Národní park Bavorský les. Státní hranice tak z pohledu přírody nerozděluje dva odlišné světy, ale prochází jedním velkým horským celkem.
Provozujete ubytování a uvolnil se Vám termín. Přidejte ho zde.
Šumava je proto ideální jak pro několikadenní pobyt na jednom místě, tak pro delší dovolenou, během které postupně poznáte několik jejích oblastí.
Železná Ruda – brána do západní Šumavy
Jedním z přirozených vstupních míst na Šumavu je Železná Ruda. Její poloha u německé hranice a pod Špičákem z ní dělá výbornou základnu pro výlety k ledovcovým jezerům, na vyhlídkové vrcholy i do Bavorského lesa.
Právě zde najdete jednu z největších koncentrací známých šumavských cílů. Během několika dnů lze navštívit Černé a Čertovo jezero, Špičák, Pancíř nebo podniknout výlet do dalších částí Železnorudska.
Pokud jedete na Šumavu poprvé a hledáte kombinaci hor, výhledů, jezer a dobrého turistického zázemí, patří Železnorudsko k oblastem, kde se vyplatí začít.
Špičák – hora, rozhledna a výhledy na západní Šumavu
Jednou z dominant Železnorudska je Špičák s nadmořskou výškou 1 202 metrů.
Na vrcholu stojí moderní rozhledna, která byla otevřena v roce 2014. Z vyhlídkové plošiny se otevírají výhledy na okolní šumavské hřebeny, Velký Javor, Pancíř a za dobrých podmínek i na vzdálenější části Šumavy.
Výhodou Špičáku je možnost kombinovat pěší výstup s lanovkou. Díky tomu může být zajímavým cílem nejen pro zdatné turisty, ale také pro rodiny nebo návštěvníky, kteří si chtějí užít horské výhledy bez celodenního výstupu.
Podrobnější informace o výletu najdete v našem samostatném průvodci Rozhledna Špičák na Šumavě.
Černé jezero – největší ledovcové jezero na Šumavě
K symbolům západní Šumavy neodmyslitelně patří Černé jezero. Leží pod strmou Jezerní stěnou a je největším ledovcovým jezerem v České republice.
Jezero leží v nadmořské výšce přibližně 1 008 metrů a jeho rozloha činí přibližně 18,4 hektaru. Maximální hloubka dosahuje kolem 40 metrů. Jeho temně působící hladinu obklopují horské lesy a mohutná karová stěna, která připomíná ledovcový původ této části Šumavy.
Nejčastějším výchozím místem bývá Špičácké sedlo. Černé jezero lze během jednoho výletu spojit také s Čertovým jezerem.
Na dnesnivylet.cz se Černému jezeru věnujeme také v přehledu 5 top tipů na výlet v Plzeňském kraji, které stojí za to vidět.
Čertovo jezero – divočejší soused Černého jezera
Druhou zastávkou při klasickém výletu ze Špičáckého sedla může být Čertovo jezero.
Také ono je ledovcového původu. Má rozlohu přibližně 10,3 hektaru a maximální hloubku kolem 36 metrů.
Velkou geografickou zajímavostí je hlavní evropské rozvodí mezi oběma jezery. Voda z Černého jezera odtéká přes Úhlavu, Berounku, Vltavu a Labe do Severního moře, zatímco voda z Čertova jezera patří do povodí Dunaje a směřuje do Černého moře.
Během jediného pěšího výletu tak můžete překročit rozvodí dvou evropských úmoří.
Obě jezera jsou součástí mimořádně cenného chráněného území. Koupání v šumavských ledovcových jezerech není dovoleno a návštěvníci musí respektovat pravidla ochrany přírody.
Jezero Laka – nejmenší a nejvýše položené šumavské ledovcové jezero
Při cestě hlouběji do západní Šumavy bychom neměli vynechat jezero Laka. Ve srovnání s Černým nebo Čertovým jezerem působí méně monumentálně, ale právě jeho odlišný charakter z něj dělá jedno z nejzajímavějších míst regionu.
Laka leží v nadmořské výšce přibližně 1 096 metrů, a je tak nejvýše položeným ledovcovým jezerem na Šumavě. S rozlohou kolem 2,8 hektaru je zároveň nejmenším z pěti ledovcových jezer na české straně Šumavy.
Charakteristické jsou pro něj plovoucí rašelinné ostrůvky. Maximální hloubka jezera dosahuje přibližně čtyř metrů, takže je zároveň nejmělčím z českých šumavských ledovcových jezer.
Nejčastěji se k němu vyráží z oblasti Nové Hůrky.
Podrobnosti o přístupu, přírodě i možnostech výletu najdete v našem článku Jezero Laka – nejvýše položené a nejmenší šumavské jezero.
Prášily – výchozí místo k jezeru a Poledníku
Další významnou základnou pro turistiku jsou Prášily.
Malá horská obec leží v centrální části Šumavy a představuje přirozené výchozí místo k Prášilskému jezeru, na Poledník i do dalších částí národního parku.
Prášily jsou vhodné především pro návštěvníky, kteří chtějí nechat automobil v obci a pokračovat do hor pěšky nebo na kole.
Prášilské jezero – ledovcový kotel pod Poledníkem
Jedním z hlavních cílů v okolí je Prášilské jezero.
Leží v nadmořské výšce přibližně 1 079 metrů. Má rozlohu kolem 3,7 hektaru a maximální hloubku přibližně 15 metrů. Stejně jako ostatní šumavská ledovcová jezera je výsledkem působení ledovců během poslední doby ledové.
Výlet k jezeru lze spojit s pokračováním na Poledník. Jde už o delší horskou túru, a proto je dobré počítat s dostatečnou časovou rezervou, vodou, vhodnou obuví a proměnlivým šumavským počasím.
Samotnému místu se podrobně věnujeme v článku Prášilské jezero – ledovcový skvost Šumavy s možností výstupu na Poledník.
Poledník – bývalý vojenský objekt proměněný v rozhlednu
Nad Prášilskem se zvedá Poledník s nadmořskou výškou 1 315 metrů.
Jeho charakteristickou dominantou je věž původně spojená s vojenským využitím oblasti během studené války. Po zpřístupnění se z Poledníku stal jeden z nejznámějších turistických cílů centrální Šumavy.
Výstup na Poledník představuje skutečný horský výlet a velmi často se kombinuje s návštěvou Prášilského jezera.
Při dobré viditelnosti se z vrcholové oblasti otevírají daleké výhledy na Šumavu a Bavorský les.
Historii věže, přístup i možnosti výletu podrobně popisujeme v samostatném článku Rozhledna Poledník – ikonická věž Šumavy s výhledy až k Alpám.
Srní – kraj Vydry, hlubokých lesů a plavení dřeva
Dalším výborným výchozím místem je Srní.
Krajina kolem Srní je odlišná od Železnorudska i Kvildska. Velkou roli zde hraje řeka Vydra, hluboká údolí a historie využívání šumavských lesů.
Jednou z významných technických památek regionu je Vchynicko-Tetovský plavební kanál, vybudovaný na přelomu 18. a 19. století pro dopravu dřeva. Umožňoval obejít nesplavný úsek Vydry a stal se důležitou součástí systému dopravy dřeva ze šumavských lesů.
Okolí Srní je zajímavé také pro rodiny. Nachází se zde Návštěvnické centrum Srní s areálem zaměřeným na šumavskou přírodu a vlka.
Povydří – divoká řeka mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou
Pokud bychom měli vybrat několik míst, která nejlépe představují divokou tvář Šumavy, údolí Vydry by mezi nimi rozhodně nechybělo.
Řeka se zde prodírá kamenitým údolím mezi mohutnými balvany a skalami. V korytě lze pozorovat obří hrnce a další tvary vzniklé dlouhodobým působením proudící vody.
Známá turistická cesta vede mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou.
Na rozdíl od výstupů na Poledník nebo Plechý zde není hlavním cílem dosažení vrcholu. Největším zážitkem je samotná cesta podél řeky, její peřeje, balvany, lesy a proměnlivá podoba horského údolí.
Rechle – most, který nebyl jen mostem
Při poznávání oblasti Modravy a Vydry stojí za pozornost také hradlový most Rechle.
Historická konstrukce souvisela s plavením dřeva a s Vchynicko-Tetovským plavebním kanálem. Její význam nespočíval pouze v překonání řeky. Pomocí hradel bylo možné zachycovat plavené dřevo a odvádět část vody do plavebního kanálu.
Dnešní stavba připomíná důmyslný systém, díky kterému bylo možné využívat bohatství šumavských lesů i v obtížně dostupném horském terénu.
Více o historii a návštěvě místa najdete v našem článku Hradlový most Rechle – technická památka uprostřed šumavské přírody.
Modrava – v srdci šumavských plání
Jen několik kilometrů od Srní leží Modrava, jedno z nejznámějších turistických center Šumavy.
Právě zde se spojují Modravský, Roklanský a Filipohuťský potok a vzniká řeka Vydra. Poloha hluboko v horské krajině dělá z Modravy výborné výchozí místo pro pěší turistiku i cykloturistiku.
Z Modravy lze vyrážet směrem k Tříjezerní slati, Rokytě, Březníku, Filipově Huti a do dalších částí Šumavských plání.
Modrava je zároveň místem, kde se výrazně mění charakter Šumavy. Hluboká údolí kolem Vydry postupně střídají otevřenější horské pláně a rozsáhlá rašeliniště.
Tříjezerní slať – rašeliniště ukryté v lesích
Mezi nejznámější šumavská rašeliniště patří Tříjezerní slať v oblasti mezi Modravou a Rokytou.
Své jméno získala podle tří rašelinných jezírek.
Rašeliniště jsou jedním z určujících prvků Šumavských plání. Vznikala v chladném a vlhkém prostředí, kde se odumřelá vegetace kvůli nedostatku kyslíku rozkládala jen velmi pomalu. Během tisíců let tak vznikaly mocné vrstvy rašeliny.
Pro návštěvníka je Tříjezerní slať zajímavá tím, že umožňuje nahlédnout do tohoto mimořádně citlivého prostředí z vyznačené návštěvnické trasy.
Kvilda – jedno z center Šumavských plání
Pokud existuje místo, odkud lze dobře pochopit charakter centrální Šumavy, je to Kvilda.
Obec leží v nadmořské výšce kolem 1 065 metrů a patří mezi nejvýše položené obce České republiky. Okolní krajinu tvoří horské louky, lesy, rašeliniště a pramenné oblasti.
Z Kvildy lze vyrážet k prameni Vltavy, na Bučinu, k Jezerní slati, do Horské Kvildy nebo směrem k Filipově Huti.
Velkou výhodou je Návštěvnické centrum Kvilda s expozicí věnovanou šumavské přírodě a venkovním areálem.
Pro rodiny s dětmi může být právě kombinace návštěvnického centra a kratšího výletu jedním z nejpříjemnějších způsobů, jak se Šumavou začít.
Pramen Vltavy – začátek cesty nejdelší české řeky
Z Kvildy vede jeden z nejznámějších šumavských výletů k prameni Vltavy.
Pramenná oblast se nachází na úbočí Černé hory v nadmořské výšce okolo 1 170–1 190 metrů. Turistické místo označované jako pramen Vltavy představuje symbolický bod rozsáhlejší pramenné oblasti Teplé Vltavy.
Od pramene lze pokračovat směrem na Bučinu a vytvořit delší okruh zpět do Kvildy.
Podrobnou trasu včetně délky, převýšení, povrchu a náročnosti rozebereme ve druhé části našeho průvodce.
Bučina – Šumava na bývalé železné oponě
Bučina patří k místům, kde se přírodní příběh Šumavy velmi silně propojuje s novodobou historií.
Původní horská osada po druhé světové válce prakticky zanikla a oblast se později ocitla v přísně střeženém hraničním pásmu.
Dnes zde návštěvníci najdou připomínky někdejšího osídlení i železné opony. Za dobrých podmínek se z otevřených míst v okolí nabízejí daleké výhledy, které mohou dosahovat až k Alpám.
Bučina leží přímo u hranice s Německem a navazuje na turistické cesty v Bavorském lese. Právě tady si lze velmi dobře uvědomit, že přírodní Šumava státní hranicí nekončí.
Jezerní slať – snadno dostupný svět šumavských rašelinišť
Mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať, jedno z nejlépe dostupných rašelinišť na Šumavě.
Od malého parkoviště u silnice vede krátká cesta a následně dřevěný poválkový chodník k vyhlídce do rašeliniště. Návštěvnická trasa měří přibližně půl kilometru a je nenáročná.
Právě snadná dostupnost dělá z Jezerní slatě výbornou zastávku pro rodiny s dětmi, seniory i návštěvníky, kteří během jednoho dne kombinují několik míst v okolí Kvildy.
Povrch tvoří písková cesta a dřevěný poválkový chodník. Část trasy je přizpůsobena také lidem s omezenou pohyblivostí, samotná vyhlídková věž však bezbariérová není.
Horská Kvilda – louky, pláně a klidnější Šumava
Jen několik kilometrů od Kvildy se nachází Horská Kvilda.
Přestože jsou obě obce blízko sebe, krajina působí odlišně. Horská Kvilda má rozptýlenější zástavbu a kolem ní se otevírají typické horské louky a pláně.
Oblast je vhodná především pro návštěvníky, kteří hledají klidnější podobu Šumavy a chtějí se vydat na delší pěší nebo cyklistický výlet.
Horskou Kvildu lze spojit s Jezerní slatí, Filipovou Hutí, Kvildou i dalšími místy Šumavských plání.
Borová Lada – další vstup do krajiny slatí
Jihovýchodně od Kvildy leží Borová Lada.
Také tato oblast je charakteristická rašeliništi, horskými loukami a údolím Teplé Vltavy. Borová Lada jsou především výchozím bodem pro návštěvu jedné z nejznámějších šumavských slatí.
Ve srovnání s Kvildou nebo Modravou může okolí Borových Lad působit klidněji a nabízí dobrou základnu pro poznávání jihovýchodní části Šumavských plání.
Chalupská slať – největší rašelinné jezírko v Česku
Nedaleko Borových Lad a Svinné Lady se nachází Chalupská slať, jeden z nejkrásnějších krátkých výletů na Šumavě.
Největší pozornost přitahuje rašelinné jezírko s charakteristickými plovoucími ostrůvky. K jezírku vede poválkový chodník zakončený vyhlídkovou plošinou.
Díky krátkému přístupu lze Chalupskou slať snadno spojit s dalšími místy v okolí Borových Lad a Kvildy. Je vhodná také pro rodiny, seniory a návštěvníky, kteří nechtějí absolvovat dlouhou horskou túru.
Máme pro vás také samostatného podrobného průvodce Chalupská slať – největší rašelinné jezírko v Česku a jeden z nejkrásnějších výletů na Šumavě.
Boubín – jedna z dominant jižní Šumavy
Při pokračování směrem k Vimperku a Kubově Huti se dostáváme do oblasti Boubína.
Boubín dosahuje nadmořské výšky 1 362 metrů a patří k nejvýraznějším vrcholům české Šumavy.
Mnoho návštěvníků si Boubín automaticky spojuje s Boubínským pralesem. Je však vhodné rozlišovat samotný vrchol Boubína a chráněný pralesní komplex na jeho úbočí.
Oblast nabízí několik možností pěších výletů a představuje výrazný přechod od otevřených Šumavských plání k členitější horské krajině.
Boubínský prales – místo s mimořádnou historií ochrany přírody
Boubínský prales patří k nejznámějším chráněným lesním územím České republiky.
Jeho nejcennější část je chráněna již od roku 1858, díky čemuž patří mezi historicky nejvýznamnější přírodní rezervace u nás.
Pojem prales neznamená, že by celá oblast nikdy nebyla ovlivněna člověkem. Nejcennější části ale umožňují sledovat přirozené procesy horského lesa – stárnutí stromů, jejich odumírání, rozklad mrtvého dřeva a vznik nové generace lesa.
Právě mrtvé dřevo je pro přirozený les mimořádně důležité. Poskytuje prostředí mnoha organismům a postupným rozkladem vrací živiny zpět do ekosystému.
Před cestou je vhodné ověřit aktuální přístupnost jednotlivých cest. V chráněných lesních územích mohou být některé úseky dočasně omezeny.
Stožec – klidnější tvář jižní Šumavy
Ještě dále na jihovýchod leží Stožec.
Ve srovnání s Kvildou, Modravou nebo Železnou Rudou může tato část Šumavy působit výrazně klidněji. Krajinu zde utváří údolí Studené Vltavy, hluboké lesy, státní hranice a stopy někdejšího osídlení.
Známým cílem je Stožecká kaple ukrytá v lesích pod Stožeckou skálou.
Okolí Stožce je zároveň velmi zajímavé pro cykloturistiku. Síť cest umožňuje pokračovat směrem k Českým Žlebům, Nové Peci a Schwarzenberskému plavebnímu kanálu.
České Žleby – připomínka staré Šumavy
Oblast Českých Žlebů připomíná dobu, kdy byla Šumava mnohem hustěji osídlena než dnes.
Po druhé světové válce a následném vzniku hraničního pásma se podoba velké části regionu zásadně změnila. Řada sídel zanikla a na mnoha místech dnes někdejší život připomínají pouze kapličky, kříže, staré cesty, základy budov nebo informační tabule.
Právě kombinace přírody a stop zaniklé kulturní krajiny dává jižní Šumavě zvláštní atmosféru.
Schwarzenberský plavební kanál – technický unikát Šumavy
Jednou z nejvýznamnějších technických památek celého pohoří je Schwarzenberský plavební kanál.
Vznikal na přelomu 18. a 19. století podle projektu Josefa Rosenauera. Jeho hlavním úkolem bylo umožnit dopravu palivového dřeva ze šumavských lesů přes hlavní evropské rozvodí směrem do povodí Dunaje a následně k Vídni.
Kanál tak představoval na svou dobu mimořádné technické dílo. V horském terénu bylo nutné přesně pracovat se spádem vody a vybudovat rozsáhlý systém kanálů, propustí, mostků a dalších vodních staveb.
Dnes podél mnoha úseků vedou turistické a cyklistické cesty. Díky relativně mírnému profilu jsou některé části vhodné také pro rodiny a rekreační cyklisty.
Historii, zajímavosti i možnosti výletu najdete v našem samostatném článku Schwarzenberský plavební kanál – technický unikát Šumavy.
Nová Pec – brána k Plešnému jezeru
Pro poznávání jihovýchodní části Šumavy je důležitým výchozím místem Nová Pec.
Leží u horní části Lipenské nádrže a zároveň poblíž nástupních míst do horské oblasti Plešného jezera, Plechého a Schwarzenberského plavebního kanálu.
Právě zde lze během jednoho pobytu spojit dva výrazně odlišné typy krajiny – rozlehlou vodní plochu Lipna a horské partie Trojmezenské hornatiny.
Plešné jezero – ledovcové jezero pod Plechým
K nejkrásnějším místům jižní Šumavy patří Plešné jezero.
Stejně jako jezera u Železné Rudy, Prášilské jezero nebo Laka je ledovcového původu. Nachází se přibližně v nadmořské výšce 1 090 metrů, má rozlohu kolem 7,5 hektaru a maximální hloubku přibližně 18 metrů.
Jezero leží pod strmou Jezerní stěnou v masivu Plechého.
Na rozdíl od některých snadno dostupných šumavských lokalit vyžaduje jeho návštěva delší cestu pěšky nebo na kole. Právě relativní odlehlost je ale velkou součástí atmosféry tohoto místa.
Nad jezerem se nachází Stifterův památník, připomínající spisovatele Adalberta Stiftera, jehož život a tvorba byly se Šumavou úzce spojeny.
Plechý – nejvyšší vrchol české části Šumavy
Nad Plešným jezerem se zvedá Plechý s nadmořskou výškou 1 378 metrů.
Je nejvyšším bodem české části Šumavy a zároveň nejvyšší horou Jihočeského kraje. Vrchol leží přímo na česko-rakouské hranici.
Výlet na Plechý lze spojit s Plešným jezerem, Stifterovým památníkem a podle zvolené varianty také s dalšími místy hřebene.
Jde už o plnohodnotnou horskou túru. Je potřeba počítat s větší vzdáleností, převýšením, kamenitějšími úseky a možností rychlé změny počasí.
Konkrétní variantu trasy včetně kilometrů, převýšení a povrchu rozebereme ve druhé části.
Lipno – vodní svět na okraji Šumavy
Na jihovýchodním okraji šumavské oblasti se krajina otevírá kolem vodní nádrže Lipno.
Lipensko představuje úplně jinou podobu dovolené než Modrava, Kvilda nebo Prášily. Místo horských slatí a odlehlých lesů zde dominuje rozsáhlá vodní plocha a velké množství rekreačních možností.
Okolí Lipna nabízí koupání, vodní sporty, pěší turistiku i velmi dobré možnosti pro cyklistiku.
Pro rodiny s dětmi může být právě Lipensko vhodnou základnou, protože umožňuje kombinovat horské výlety s odpočinkem u vody a dalšími aktivitami.
Více najdete v našem průvodci Vodní nádrž Lipno – jihočeské moře plné zážitků.
Pokud vás zajímá především jízda na kole, připravili jsme také článek Cyklistický ráj Lipno – nejlepší trasy pro rodiny, sportovce i e-biky.
Kterou část Šumavy vybrat na první návštěvu?
Výběr záleží především na tom, co od pobytu očekáváte.
Železná Ruda a Špičák jsou dobrou volbou, pokud chcete vidět Černé a Čertovo jezero, vystoupat na vyhlídku a máte rádi výraznější horský terén.
Prášily ocení návštěvníci, kteří chtějí podniknout delší pěší výlet k Prášilskému jezeru a na Poledník. Nedaleko se nachází také jezero Laka.
Srní a Modrava představují výbornou základnu pro poznávání Vydry, Povydří, Rechlí, plavebního kanálu, Tříjezerní slati a centrální části národního parku.
Kvilda je velmi univerzální. Dostanete se odtud k prameni Vltavy, na Bučinu, k Jezerní slati a na Šumavské pláně. Dobrou volbou je také pro rodiny.
Borová Lada osloví návštěvníky, kteří chtějí poznávat rašeliniště a klidnější krajinu kolem Teplé Vltavy.
Boubínsko a Stožecko doporučujeme milovníkům lesní turistiky a klidnější jižní Šumavy.
Nová Pec a Lipensko umožňují spojit Plešné jezero, Plechý, Schwarzenberský plavební kanál, cyklistiku a pobyt u vody.
Šumava s dětmi
Šumava nemusí znamenat pouze dvacetikilometrové horské túry.
Pro rodiny jsou vhodné například krátké návštěvy Jezerní nebo Chalupské slati, návštěvnická centra národního parku, Špičák s využitím lanovky nebo kratší procházky v okolí Kvildy.
U delších výletů je však potřeba počítat s horským charakterem oblasti. Počasí se může rychle změnit a i zdánlivě jednoduchá cesta se při dešti, větru nebo prudkém poklesu teploty může stát podstatně náročnější.
Při cestování s malými dětmi proto neposuzujte náročnost pouze podle počtu kilometrů. Důležitý je také povrch, převýšení a dostupnost místa, kde lze trasu případně zkrátit.
Šumava s kočárkem
Možností existuje poměrně hodně, ale vždy je potřeba vybírat konkrétní trasu.
Velmi dobře přístupná je například Jezerní slať, kde vede od parkoviště písková cesta a následně poválkový chodník. Krátký a oblíbený je rovněž přístup k Chalupské slati.
Některé asfaltové a kvalitně zpevněné cesty v okolí Kvildy, Modravy nebo podél plavebních kanálů lze zvládnout s terénním kočárkem.
Naopak kamenité horské stezky, prudké výstupy a některé vrcholové partie vhodné nejsou.
U jednotlivých tras proto ve druhé části našeho průvodce uvedeme také charakter povrchu a vhodnost pro kočárek.
Šumava se psem
Na velkou část výletů lze vyrazit také se psem, návštěva národního parku však vyžaduje ohleduplnost.
Pes musí zůstat pod kontrolou svého majitele a nesmí rušit volně žijící živočichy. Zvláštní pozornost je nutné věnovat klidovým územím a dalším citlivým lokalitám.
Šumava je domovem mnoha druhů živočichů a volně pobíhající pes může představovat významné rušení i v případě, že je od svého majitele vzdálen jen několik desítek metrů.
Ledovcová jezera nejsou koupaliště
Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné jezero a Laka patří mezi mimořádně citlivé přírodní lokality.
Jejich voda a celé okolní prostředí vytvářejí specifický ekosystém. Koupání v šumavských ledovcových jezerech není dovoleno.
Stejně tak není vhodné opouštět povolené cesty, vstupovat do chráněných břehových částí nebo jiným způsobem narušovat prostředí jezer.
To, co na první pohled působí jako horské jezero vhodné k letnímu osvěžení, je ve skutečnosti mimořádně citlivý pozůstatek ledovcové historie Šumavy.
Národní park není běžný turistický areál
Nejatraktivnější místa Šumavy jsou současně mimořádně cenným přírodním územím.
V klidových územích je možné pohybovat se pouze po vyznačených cestách. Pro cyklisty platí další pravidla a na kole je nutné využívat komunikace a trasy, na kterých je cyklistický provoz povolen.
Automobil je vhodné ponechat na vyhrazených parkovištích a do centrálních částí Šumavy pokračovat pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou.
Táboření a rozdělávání ohně ve volné přírodě není běžně dovoleno. Pro pěší putování existují vyhrazená nouzová nocoviště s vlastními pravidly.
Některé cesty mohou mít navíc sezónní omezení kvůli ochraně citlivých druhů.
Před delší túrou do odlehlejších částí Šumavy je proto vždy rozumné ověřit aktuální režim konkrétní trasy.
Šumava na jaře, v létě, na podzim a v zimě
Každé roční období ukazuje Šumavu jinak.
Jaro přináší více vody do horských potoků a řek, probouzející se lesy a menší návštěvnost. Ve vyšších polohách však mohou dlouho zůstávat zbytky sněhu a některé cesty mohou být podmáčené nebo sezónně omezené.
Léto nabízí dlouhé dny a nejlepší podmínky pro celodenní pěší a cyklistické výlety. Současně jde o období s nejvyšší návštěvností hlavních turistických míst.
Podzim patří k nejkrásnějším obdobím. Lesy se zbarvují, turistů postupně ubývá a při stabilním počasí bývá výborná viditelnost.
Zima mění především Šumavské pláně v rozsáhlou oblast běžeckého lyžování. Pěší turisté musí respektovat zimní podmínky a chovat se ohleduplně k upraveným běžeckým stopám.
Jak dlouho si na Šumavu vyhradit?
Na první návštěvu doporučujeme alespoň prodloužený víkend, mnohem lepší je však pět až sedm dní.
Během tří dnů lze dobře poznat jednu konkrétní oblast. Například jeden den věnovat Černému a Čertovu jezeru, další den Špičáku a třetí dalším místům Železnorudska.
Podobně lze postavit několikadenní pobyt v okolí Modravy a Srní nebo Kvildy.
Při týdenním pobytu už lze kombinovat více oblastí. Přesto není ideální každý den přejíždět automobilem z jednoho konce Šumavy na druhý.
Mnohem příjemnější je vybrat si několik sousedících lokalit a skutečně je projít.
Co na Šumavě rozhodně nevynechat?
Pokud jedete na Šumavu poprvé a máte omezený čas, mezi místa, která nejlépe představují její rozmanitost, patří Černé a Čertovo jezero, jezero Laka, Prášilské jezero, Poledník, Povydří, Rechle, Modrava, Tříjezerní slať, Kvilda, pramen Vltavy, Jezerní slať, Chalupská slať, Boubín a Boubínský prales, Schwarzenberský plavební kanál, Plešné jezero a Plechý.
Není ale nutné vidět všechno během jedné návštěvy.
Šumava je působivá právě tím, že mezi jednotlivými turistickými cíli zůstávají rozsáhlé lesy, louky, rašeliniště, horské potoky a údolí. Cesta je zde často stejně důležitá jako místo, ke kterému směřujete.
A právě proto bude druhá část našeho velkého průvodce věnována tomu nejdůležitějšímu – konkrétním pěším trasám a cyklotrasám na Šumavě.
Podrobně si představíme okruh k Černému a Čertovu jezeru, cestu k jezeru Laka, trasu z Prášil přes Prášilské jezero na Poledník, Povydří, výlety z Modravy, Tříjezerní slať, cestu z Kvildy k prameni Vltavy a na Bučinu, Boubín, Plešné jezero a Plechý i nejzajímavější cyklistické trasy.
U každé trasy uvedeme výchozí bod, cíl nebo průběh okruhu, místa a obce na trase, délku, převýšení, čas, povrch, náročnost, možnosti parkování a vhodnost pro děti, kočárky, psy a jednotlivé typy kol.
Šumavu totiž nejlépe nepoznáte z automobilu. Je potřeba vyrazit do krajiny a nechat lesy, řeky, slatě, jezera a horské pláně, aby postupně ukázaly, proč se sem lidé znovu a znovu vracejí.
About the Author
