Rotunda sv. Martina na Vyšehradě – nejstarší pražská rotunda a poklad českého raného středověku
Rotunda sv. Martina představuje jeden z nejcennějších architektonických skvostů české historie. Jde o nejstarší dochovanou rotundu na území Prahy a pravděpodobně také o nejstarší stavbu celého Vyšehradu, která nepřetržitě stojí už od 11. století. Její vznik se obvykle spojuje s obdobím vlády knížete a prvního českého krále Vratislava II., jenž nechal Vyšehrad přestavět na reprezentativní přemyslovské sídlo. Rotunda se stala důležitou součástí sakrálního komplexu již ve své době, a přestože prošla mnoha historickými zvraty, dodnes si uchovala svou kompaktní románskou podobu.
Vznik a historická pouť rotundy
Románský základ z 11. století
Rotunda byla vybudována ve druhé polovině 11. století jako součást rychle se rozvíjejícího vyšehradského areálu. Tehdy byl Vyšehrad nejen opevněným přemyslovským sídlem, ale také duchovním centrem knížectví. Samotná rotunda měla pravděpodobně funkci menšího svatostánku – kaple přidružené k tehdy vznikající bazilice sv. Petra a Pavla.
Masivní románské zdivo z drobných opukových kvádrů, kruhový půdorys a polokruhová apsida jsou pro tuto dobu typické. Rotunda byla zřejmě vždy skromnější stavbou, ale díky své malé velikosti a kompaktnosti přečkala i období, která jiné stavby na Vyšehradě nepřežily.
Dva pokusy o zbourání
Rotunda je výjimečná také tím, že dvakrát doslova unikla zániku.
- Husitské války – mnoho církevních objektů tehdy padlo za oběť ničení nebo bylo přestavěno. Rotunda však přežila, i když zřejmě ne v dobrém stavu.
- 19. století a urbanistické plány – při modernizaci Prahy byla plánována výstavba silnice spojující Nové Město s Pankrácí. Trasa měla vést právě místem, kde rotunda stojí. Někteří tehdejší projektanti navrhovali její demolici jako „překážející objekty“. Díky odborníkům, historikům a veřejnosti byla rotunda nakonec zachráněna.
Baroko, vojenské využití i obnova
V průběhu staletí se rotunda měnila i funkčně. Za éry vyšehradské pevnosti sloužila jako sklad prachu, později jako skladiště či obyčejné hospodářské zázemí. V pevnostních dobách do ní byla vsazena i pruská dělová koule z roku 1757, která je dodnes patrná ve vnějším zdivu.
Opravdové znovuzrození přišlo až ve druhé polovině 19. století, kdy ji zakoupila Vyšehradská kapitula a nechala obnovit v romantizujícím románsko-novorománském duchu. Významně k ní přispěl architekt Antonín Baum – dodnes jsou patrné jeho zásahy, zejména novorománský portál a doplněná výzdoba.
Architektura – malé dílo se silným charakterem
Vnější podoba
- Kruhový půdorys s apsidou je typickým znakem raně středověkých rotund.
- Zdivo tvoří světle zbarvené opukové kvádry, které dávají stavbě její nezaměnitelnou strukturu.
- Nad střechou se nachází drobná věžička – lucerna, která dodává interiéru přirozené světlo.
- Stavba působí velmi harmonicky, čistě a pevně – má zvláštní „těžkou“ atmosféru, která návštěvníka okamžitě přenese do raného středověku.
Interiér
Uvnitř rotundy je prostor komorní a tichý. Najdete zde:
- jednoduchý oltář
- stěny zdobené malbou z 19. století
- výrazné členění apsidy
- kruhový interiér, který podtrhuje duchovní pocit „uzavřeného světa“
Interiér působí intimně a nikdy neplnil funkci velkého kostela, ale spíše kaple s osobním nebo reprezentačním významem.
Okolí rotundy – srdce Vyšehradu
Rotunda stojí na jednom z nejkrásnějších a nejvýznamnějších míst Prahy. Vyšehrad je kombinací pevnosti, parku, historie, výhledů a klidu. V těsném okolí rotundy najdete:
Baziliku sv. Petra a Pavla
Dominantní chrám Vyšehradu s bohatou výzdobou, gotickými prvky a atmosférou, která přitahuje jak turisty, tak místní.
Vyšehradský hřbitov a Slavín
Místo posledního odpočinku českých velikánů – spisovatelů, hudebníků, malířů a dalších osobností.
Hradby a vyhlídky
Vyšehrad nabízí jedny z nejhezčích pražských výhledů – na Vltavu, Nuselský most, Podskalí, ale i na panorama celé Prahy.
Parky, aleje a klidové zóny
Vyšehrad je oázou klidu uprostřed města. Obklopuje ho rozsáhlá zeleň, aleje a místa, kde si můžete sednout na trávu nebo na lavičku a jen pozorovat okolí.
Kasematy a Leopoldova brána
Historické pevnostní prvky, které připomínají dobu, kdy byl Vyšehrad důležitým vojenským opěrným bodem.
Cesta od metra Vyšehrad
Příjemná procházka vede přes zalesněné stoupání a otevírá se do rozsáhlých parků, odkud už je rotunda vidět na první pohled.
Praktické informace pro návštěvu
- Vstup: Rotunda není běžně otevřená. Vstoupit dovnitř je možné pouze po předchozí dohodě s Vyšehradskou kapitulou nebo při speciálních akcích.
- Přístup: Nejlépe se sem dostanete pěšky ze stanice metra Vyšehrad nebo od tramvají v Podskalí.
- Délka návštěvy: Prohlídka exteriéru zabere pár minut, ale celá procházka po Vyšehradu vám snadno zabere hodinu až dvě.
- Fotografování: Nejhezčí světlo bývá ráno nebo pozdě odpoledne. Rotunda je velmi fotogenická zejména z bočního pohledu s parkovou zelení kolem.
Shrnutí – nenápadná, ale nezaměnitelná památka
Rotunda sv. Martina je jedním z nejvýznamnějších dokladů raně středověké architektury u nás. Navzdory své malosti má obrovský historický význam. Je to svědek vlády prvních českých králů, husitských bojů, barokních přestaveb i modernizace Prahy.
Stojí v jednom z nejkrásnějších areálů hlavního města a její návštěva se snadno propojí s kouzelnou procházkou po Vyšehradě. Pokud milujete historii, architekturu nebo klidná místa s atmosférou, Rotunda sv. Martina patří mezi pražské povinnosti.
About the Author
