5 tipů na výlet v Olomouckém kraji
Olomoucký kraj nabízí mnohem víc než návštěvu Olomouce a historického centra krajského města. Během jediného kraje můžete vystoupat k horské rozhledně v Jeseníkách, podívat se k nejhlubší zatopené propasti světa, projít rozsáhlým středověkým hradem nebo zamířit k jednomu z nejpozoruhodnějších technických děl v českých horách.
Právě rozmanitost je jedním z největších důvodů, proč se do Olomouckého kraje vydat na několik různých výletů. Na severu čeká horská krajina Jeseníků, na východě Moravská brána a Hranický kras a ve střední části kraje zase historická města, hrady a kulturní památky.
Vybrali jsme pět tipů na výlet v Olomouckém kraji, které už podrobně představujeme na dnesnivylet.cz. Nejde přitom o pět téměř stejných míst. Každý výlet nabízí něco jiného – Bouzov romantickou hradní architekturu, Helfštýn mohutnou pevnost a tradici uměleckého kovářství, Hranická propast mimořádný přírodní fenomén, Dlouhé stráně spojení hor a techniky a Zlatý chlum klasickou jesenickou pěší turistiku s výhledy.
1. Hrad Bouzov – jeden z nejvýraznějších hradů Olomouckého kraje
Pokud chcete začít památkou, která dokáže zaujmout ještě dříve, než projdete hradní branou, vydejte se na Bouzov. Hrad stojí v krajině Litovelska a Mohelnicka a jeho věže, cimbuří, arkýře a další romantické architektonické prvky vytvářejí podobu, díky níž je Bouzov snadno rozpoznatelný.
Historie místa je však mnohem starší než jeho současný vzhled.
Hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Do konce 17. století se v jeho držení střídaly různé české a moravské šlechtické rody a v roce 1696 panství získal Řád německých rytířů. Od roku 1945 je Bouzov majetkem státu a od roku 1999 má statut národní kulturní památky.
Dnešní Bouzov je výsledkem velké přestavby
Při pohledu na hrad může návštěvník snadno získat dojem, že před sebou vidí středověkou pevnost dochovanou prakticky beze změny. Současná podoba Bouzova je ale do značné míry výsledkem rozsáhlé přestavby na přelomu 19. a 20. století.
Právě tehdy získal charakteristickou romantickou podobu s věžemi, cimbuřím, arkýři, střílnami a chrliči. Hrad má dokonce dva funkční padací mosty a padací mříž, které se používají při vybraných slavnostních příležitostech.
Co uvidíte uvnitř?
Bouzov není pouze kulisou, kterou si prohlédnete zvenčí. Hrad je zařízený historickým i na míru vytvořeným nábytkem, obrazy a dalšími uměleckými předměty.
Základní prohlídkový okruh Hrad se představuje vede reprezentačními a obytnými prostorami a trvá přibližně 50 minut. Rozsáhlejší okruh přidává další reprezentační a provozní prostory někdejšího sídla Řádu německých rytířů a trvá přibližně hodinu. Prohlídkové trasy a jejich provoz se během roku mění, proto je dobré před návštěvou zkontrolovat aktuální nabídku.
Bouzov nemusí být jen návštěva hradu
Pokud přijedete do této části Olomouckého kraje na celý den, byla by škoda skončit pouze u hradních interiérů. Okolní krajina nabízí další turistické cíle a samotná správa hradu mezi výlety v okolí uvádí například Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně nebo Zkamenělý zámek u Javoříčka.
Na dnesnivylet.cz už máme Bouzovu věnovaného samostatného průvodce, kde najdete další informace k návštěvě:
Pro koho je Bouzov dobrým tipem?
Bouzov bych zařadil především tehdy, pokud hledáte historický výlet, chcete navštívit hradní interiéry nebo plánujete program, který lze rozšířit o další zajímavá místa Litovelska a Mohelnicka.
A pokud přijedete s dětmi, vyplatí se sledovat aktuální program hradu – během sezony se zde konají také tematické a rodinné akce. V roce 2026 má hrad v kalendáři například speciální programy, večerní prohlídky nebo adventní a vánoční prohlídky.
2. Helfštýn – mohutný hrad nad Moravskou bránou
Úplně jiný zážitek nabízí Helfštýn nedaleko Lipníku nad Bečvou.
Zatímco Bouzov působí jako romantické reprezentativní sídlo, Helfštýn je především rozsáhlým opevněným hradním komplexem. Nad údolím Moravské brány se rozkládá soustava nádvoří, bran, věží, bašt a opevnění, která návštěvníkovi umožňuje mnohem lépe vnímat skutečný rozsah historické pevnosti.
Dnes jsou zpřístupněna čtyři nádvoří a areál má pět bran, množství bašt a věží a rozsáhlý systém vnitřního i vnějšího opevnění. Svou rozlohou patří Helfštýn mezi nejrozsáhlejší hradní komplexy v Evropě.
Hrad vznikl už ve 13. století
Počátky Helfštýna sahají pravděpodobně do poslední čtvrtiny 13. století. Za zakladatele je považován slezský šlechtic Friduš neboli Fridrich z Linavy.
Původní hrad byl proti dnešnímu komplexu podstatně menší. Postupnými přestavbami a rozšiřováním se ale během staletí změnil v rozsáhlou pevnost. Významnou stopu zde zanechali například páni z Kravař, Pernštejnové, Ludanicové nebo Bruntálští z Vrbna.
Právě postupný stavební vývoj je při návštěvě Helfštýna velmi dobře čitelný. Neprocházíte jedním kompaktním palácem, ale postupujete rozsáhlým areálem a jednotlivými částmi opevnění.
Moderní architektura uvnitř historického paláce
Jednou z nejzajímavějších částí současného Helfštýna je hradní palác.
Jeho torzo prošlo mezi lety 2017–2020 statickým zajištěním a konzervací. Historickou stavbu doplnily ocelové lávky a schodiště, díky nimž lze procházet různými úrovněmi objektu. Vzniklo tak neobvyklé spojení historického zdiva a současné architektury.
Vyhlídková věž se 77 schody
Pokud chcete k historii přidat také výhled, na třetím nádvoří stojí takzvaná husitská vyhlídková věž.
Na vrchol vede 77 schodů. Věž vznikla již v období pánů z Kravař a její současná podoba byla dokončena v roce 2002.
Helfštýn a umělecké kovářství
Helfštýn je dnes výrazně spojen také s uměleckým kovářstvím. Hrad hostí mezinárodní setkání uměleckých kovářů Hefaiston a kov se stal důležitou součástí současné identity tohoto místa.
I díky tomu Helfštýn nepůsobí jako zakonzervovaná památka, kterou jednou projdete a tím její příběh končí. Historický areál se používá pro výstavy, kulturní akce a prezentaci kovářského umění.
Podrobnější informace najdete v našem samostatném článku:
→ Hrad Helfštýn – tip na výlet
Kolik času si na Helfštýn nechat?
Na rozdíl od menší památky bych návštěvu Helfštýna neplánoval ve spěchu. Samotný rozsah areálu vybízí k pomalejšímu procházení jednotlivých nádvoří, opevnění, paláce a vyhlídkových míst.
V sezoně je možné využít také průvodcovskou službu. Pro rok 2026 je nabízena od dubna do října a aktuální otevírací dobu je vhodné před cestou ověřit, protože se v jednotlivých měsících mění.
3. Hranická propast – místo, jehož skutečné dno stále neznáme
Třetí tip je úplně jiného charakteru.
V Národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic, nedaleko Teplic nad Bečvou, se nachází přírodní útvar, který svým významem výrazně přesahuje hranice Olomouckého kraje.
Hranická propast je nejhlubší zatopenou propastí světa.
A právě zde je potřeba dávat pozor na formulaci. Neznamená to, že známe její konečnou hloubku.
Současná ověřená a naměřená celková hloubka činí 519,5 metru, přičemž rekordní hloubka vody dosahuje 450 metrů. Skutečného dna ale dosud dosaženo nebylo.
To nejzajímavější se ukrývá pod hladinou
Když k propasti přijdete, neuvidíte půlkilometrovou vertikální stěnu.
Suchý jícen má přibližně 104 metrů na délku, 34 metrů na šířku a 69,5 metru do hloubky. Jeho zdánlivé dno vytváří zelená hladina jezírka.
Právě pod ní ale pokračují rozsáhlé zatopené prostory hluboko pod úroveň toho, co může běžný návštěvník spatřit.
A právě vědomí, že pod zelenou hladinou pokračuje jeden z nejpozoruhodnějších podzemních systémů na světě, dává návštěvě úplně jiný rozměr.
Jak se k Hranické propasti dostat?
Jednou z praktických možností je přijet vlakem do Teplic nad Bečvou a pokračovat pěšky po naučné stezce.
Druhá přístupová možnost vede od autokempu v Hranicích po červené turistické značce. U samotné propasti je dnes vyhlídková plošina, ze které lze nahlédnout do jícnu.
Na dnesnivylet.cz už najdete podrobnějšího průvodce:
→ Hranická propast – místo, které dodnes ukrývá jedno z největších tajemství české přírody
Hranická propast není celodenní atrakce – a to vůbec nevadí
Samotná návštěva propasti nemusí zabrat celý den. Právě proto je dobré ji chápat jako součást výletu do Hranického krasu a Teplic nad Bečvou.
Je to ideální místo pro návštěvníka, kterého baví příroda, geologie a neobvyklé rekordy, ale také pro rodinu, která chce kratší pěší výlet spojit s dalším programem v okolí.
4. Dlouhé stráně – když se technický unikát stane horským výletem
Jen málo míst v České republice dokáže tak přirozeně spojit techniku a horskou krajinu jako přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách.
Podstatná část elektrárny je ukrytá hluboko uvnitř hory. Nahoře se naopak nachází charakteristická horní nádrž, která se stala jedním z nejznámějších turistických cílů Jeseníků.
Dlouhé stráně proto můžete poznat dvěma odlišnými způsoby: jako technické dílo během organizované exkurze a jako cíl horského výletu.
Elektrárna ukrytá pod zemí
Dlouhé stráně jsou největší přečerpávací vodní elektrárnou Skupiny ČEZ. Samotná strojovna a další technologické části jsou vybudované v podzemí.
Dolní nádrž se nachází přibližně dva kilometry od provozu elektrárny, zatímco horní nádrž je zhruba deset kilometrů od dolní.
Do chráněného území není možné libovolně vjíždět automobilem. Pokud chcete poznat samotnou elektrárnu, jednou z možností je organizovaná exkurze, která začíná ve Ski areálu Kouty nad Desnou a pokračuje autobusem.
Dlouhé stráně nejsou zajímavé pouze pro milovníky techniky
Výjimečná je především kombinace technického díla s krajinou Hrubého Jeseníku.
K horní nádrži míří turisté, cyklisté i návštěvníci využívající lanovku. Podle údajů ČEZ navštívilo v roce 2025 Dlouhé stráně celkem 78 335 turistů a účastníků exkurzí, z toho samotné exkurze absolvovalo 34 384 lidí.
To dobře ukazuje, že už dávno nejde pouze o technickou exkurzi do elektrárny.
Pěšky vzhůru
Na dnesnivylet.cz popisujeme také pěší variantu výstupu z Koutů nad Desnou. Pokud se rozhodnete pro pěší cestu, počítejte už s horským výletem a výraznějším převýšením.
Podrobnosti najdete zde:
→ Vodní nádrž Dlouhé stráně – technický div Jeseníků, který vás ohromí výhledy i podzemní elektrárnou
Dlouhé stráně bych doporučil především tehdy, pokud chcete v jednom dni spojit horskou přírodu s místem, které vzniklo díky mimořádně rozsáhlému technickému projektu.
5. Zlatý chlum – pěší výlet nad Jeseníkem
Posledním tipem se přesuneme nad město Jeseník.
Kamenná rozhledna Zlatý chlum stojí na stejnojmenném vrchu a na rozdíl od některých rozhleden, ke kterým přijedete prakticky automobilem, nabízí možnost udělat z návštěvy skutečný pěší výlet.
Rozhledna je vysoká 26 metrů a její historie sahá do roku 1899. Z jejího vrcholu se otevírají pohledy na Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Králický Sněžník a za dobrých podmínek také do polské krajiny.
Nejlepší je spojit Zlatý chlum s Čertovými kameny a Křížovým vrchem
Pokud máte několik hodin, velmi zajímavou variantou je Vyhlídkový okruh z Jeseníku.
Trasa propojuje:
Jeseník → Křížový vrch → Zlatý chlum → Čertovy kameny → Jeseník.
Okruh měří 8,48 km, počítejte přibližně se 2 hodinami a 50 minutami chůze a s celkovým stoupáním i klesáním 438 metrů. Trasa je hodnocena jako středně těžká.
To už není pouze cesta k rozhledně. Během jednoho výletu získáte několik vyhlídkových míst a zároveň poznáte lesnaté kopce přímo nad Jeseníkem.
Čertovy kameny
Jednou ze zastávek jsou Čertovy kameny, skalní útvar nedaleko Zlatého chlumu.
Právě spojení Křížového vrchu, Zlatého chlumu a Čertových kamenů vytváří podle mě jednu z nejzajímavějších variant, pokud nechcete během návštěvy Jeseníku podnikat dlouhou celodenní horskou túru, ale zároveň chcete víc než krátkou procházku.
Město Jeseník uvádí vzdálenost oblasti Zlatého chlumu od Jeseníku přibližně 4,1 km.
Podrobný článek najdete také na našem webu:
→ Rozhledna Zlatý chlum – Frývaldovská rozhledna
Který z pěti výletů vybrat?
Pokud vás lákají především hrady a historie, vybíral bych mezi Bouzovem a Helfštýnem. Jsou to přitom dvě velmi odlišná místa – Bouzov nabízí romantické sídlo s vybavenými interiéry, Helfštýn rozsáhlý opevněný areál, nádvoří, vyhlídky a výrazné spojení s uměleckým kovářstvím.
Pokud chcete něco opravdu neobvyklého z přírody, vydejte se k Hranické propasti. Její hodnota není v množství atrakcí kolem, ale v samotném přírodním fenoménu a dosud nepoznané konečné hloubce.
Dlouhé stráně jsou výbornou volbou pro návštěvníky, kteří chtějí spojit Jeseníky s technickou zajímavostí.
A pokud je vaším hlavním cílem pěší turistika a výhledy, z této pětice bych zvolil Zlatý chlum a Vyhlídkový okruh přes Křížový vrch a Čertovy kameny.
5 tipů na výlet v Olomouckém kraji přehledně
| Místo | Co zde čekat | Charakter výletu |
|---|---|---|
| Hrad Bouzov | romantický hrad, historické interiéry | památky, historie |
| Hrad Helfštýn | rozsáhlá pevnost, nádvoří, vyhlídky, kovářství | historie, procházka |
| Hranická propast | nejhlubší zatopená propast světa | příroda, geologie |
| Dlouhé stráně | přečerpávací elektrárna a horská krajina | technika, hory |
| Zlatý chlum | rozhledna a vyhlídkový pěší okruh | turistika, výhledy |
Olomoucký kraj vydá na mnohem víc než jeden výlet
Těchto pět míst představuje jen část možností, které Olomoucký kraj nabízí. Velkou výhodou regionu je, že jednotlivé výlety nemusí být podobné. Jeden den můžete věnovat hradům, další vyrazit do Jeseníků a potřetí poznávat přírodní zajímavosti Hranického krasu.
Na dnesnivylet.cz proto postupně propojujeme jednotlivé cíle s turistickými trasami, výlety v okolí a dalšími místy, která lze během pobytu navštívit.
Další inspiraci najdete v našem přehledu:
→ Výlety Olomoucko – další tipy na výlet v Olomouckém kraji
A právě při plánování delšího pobytu se vyplatí nepřemýšlet jen nad jedním cílem. Například Jeseník nabízí Zlatý chlum a Čertovy kameny, oblast Koutů nad Desnou zase Dlouhé stráně a další horské cíle. Na střední Moravě lze samostatný den věnovat Bouzovu a další Helfštýnu a okolí Moravské brány.
Olomoucký kraj tak dobře funguje jak pro jednodenní výlet, tak pro několikadenní pobyt, během kterého můžete kombinovat hory, pěší turistiku, hrady, technické památky i mimořádné přírodní lokality.
Nejčastější otázky: výlety v Olomouckém kraji
Kam vyrazit na výlet v Olomouckém kraji?
Mezi zajímavé a navzájem velmi odlišné cíle patří hrad Bouzov, hrad Helfštýn, Hranická propast, Dlouhé stráně a rozhledna Zlatý chlum. Každý nabízí jiný typ programu, takže výběr záleží především na tom, zda hledáte památky, přírodu, technické zajímavosti nebo pěší turistiku.
Kam v Olomouckém kraji za přírodou?
Z této pětice je mimořádným přírodním cílem Hranická propast. Pro pěší turistiku a horskou krajinu jsou vhodné Jeseníky, například výlet na Zlatý chlum přes Křížový vrch a Čertovy kameny.
Kam v Olomouckém kraji za historií?
Vyrazit můžete například na Bouzov nebo Helfštýn. Bouzov představuje romanticky přestavěné a zařízené historické sídlo, zatímco Helfštýn nabízí rozsáhlý opevněný areál s několika nádvořími a dlouhým stavebním vývojem.
Jaký výlet v Olomouckém kraji spojí přírodu a techniku?
Výrazným příkladem jsou Dlouhé stráně v Jeseníkách. Přečerpávací elektrárna má technologickou část ukrytou pod zemí, zatímco horní nádrž leží v horské krajině.
Kam na pěší výlet v okolí Jeseníku?
Jednou z možností je Vyhlídkový okruh přes Křížový vrch, Zlatý chlum a Čertovy kameny. Okruh měří 8,48 km, nastoupá 438 metrů a jeho orientační čas je 2 hodiny 50 minut.
Který výlet je největším světovým unikátem?
Z uvedené pětice jednoznačně Hranická propast. S ověřenou celkovou hloubkou 519,5 metru a hloubkou vody 450 metrů je nejhlubší zatopenou propastí světa. Jejího skutečného dna přitom dosud nebylo dosaženo.
About the Author
