Zámek Mirošov
Zámek v centru města Mirošov v Plzeňském kraji je svým charakterem typickým panským sídlem ve stylu pozdního baroka. Jedná se o typ menšího zámku určeného především k letnímu pobytu majitele a jeho rodiny.
Mirošovské panské sídlo od středověku po renesanci
Zámek není prvním panským sídlem Mirošova. Jeho předchůdcem byla středověká tvrz rytířského rodu Ronšperků, situovaná zhruba 500 m východně od zámku. Díky tomu, že páni z Ronšperka provozovali „řemeslo“ vznešených lapků, bylo toto sídlo okolo roku 1417 vypáleno. Zachoval se pouze pahorek obklopený příkopem a vnějším valem. Temeno pahorku je v současnosti sakrálním místem s novogotickou kapličkou Panny Marie Lurdské, je kryté památnou lípou.

Nové panské sídlo v podobě renesanční tvrze vybudovali v Mirošově Grispekové z Grispeku. Mezi léty 1550–1555 vyplatil zadlužené panství Florián Grispek z Grispeku. (2) Byl vynikajícím diplomatem, ekonomem, těžebním znalcem a působil ve vysokých funkcích na dvoře Ferdinanda I. Vedle toho měl i radostné hobby, kterým bylo plození dětí (měl jich 24, z nichž jej 7 synů přežilo). Samotnou renesanční tvrz budoval zřejmě až jeho syn Ferdinand okolo roku 1588. Tato renesanční tvrz je dnes včleněna do pozdějšího barokního zámku coby jeho severní křídlo.
Mirošovský zámek za baroka
Ferdinand z Grispeku (na rozdíl od svého otce) zemřel bezdětný. Po něm se na panství i zámku střídali nevýznamní majitelé až do roku 1671, kdy jej zdědil plzeňský hejtman František Diviš Vratislav. Ten si Mirošov vybral za svůj domov, a protože rozuměl těžbě
a zpracování kovů, změnil mirošovské panství ze zemědělského na „industriální„. Dařilo se mu tak, že na své náklady
(v r. 1675) přestavěl farní gotický kostel sv. Jakuba v Chylicích.
Františkův vnuk Jan Antonín Vratislav z Mitrovic dosáhl šlechtického stavu. Byl povýšen na hraběte a úměrně tomu zveleboval své bydliště. Nejprve rozšířil mirošovskou kapli sv. Josefa na trojlodní kostel s bohatou sochařskou výzdobou. Poté se pustil
i do rekonstrukce zámku. Projekt mu vypracoval proslulý plzeňský architekt Jakub Auguston mladší, pod jehož vedením byla přestavba dokončena roku 1723. Protože však Jan Antonín zabředl do dluhů, byla téhož roku na zámek uvalena nucená správa. V následné dražbě zámek získala císařská dvorní komora, která jej degradovala na nedůstojné kancelářské, správní a ubytovací zázemí. Ze vsi Mirošov se tak postupně formovalo poddanské městečko s několika řemeslnými cechy.
Mirošovský zámek v období industriálního rozvoje

Když se v r. 1834 zjistilo, že Mirošov leží na významném ložisku černého uhlí, začal zámek přecházet z rukou jednoho zájemce
o těžbu do rukou druhého. V těžařském období zámek získal novou, romantizující úpravu na druhém podlaží. Po tomto ekonomicky úspěšném období došlo k zániku těžby a (v roce 1904) k uzavření všech velkých dolů. Zámek se tak dostal do své další dražby a koupil jej (v roce 1907) bohatý obchodník Max Maendel. Ten byl skvělým hospodářem a zámecký statek s veškerým příslušenstvím (pivovarem, cihelnou, lomy, polnostmi a lesy) znovu vzkvétal. Následníkem Maxe byl jeho syn Josef Maendl, rovněž hospodárný muž, a navíc lidumil. Jeho problémem se ale stal přízrak druhé světové války a nástup fašismu. Byl totiž Žid…
Mirošovský zámek za druhé světové války a období socialismu
Takřka ihned po zahájení okupace (v r. 1939) byl na základě tzv. norimberských zákonů mirošovský zámek neárijskému vlastníku zabaven a podřízen státní správě. Od ní jej odkoupil JUDr. Ladislav Karel Feierabend (6), který se ale s původním majitelem Josefem Maendlem gentlemansky vyrovnal. Finanční kompenzací umožnil Feirabend Josefu Maendlovi a jeho blízkýmodjet do bezpečí v USA. Maendlovi na tento velkorysý akt nikdy nezapomněli a vyjadřovali i po válce Feirabendovi svůj srdečný vděk. Feierabend byl vůbec jednou z nejvýznamnějších osobností české scény. Působil jako ministr zemědělství, podporoval protektorátní odboj a roku 1940 prchal před zatčením. O významu této osobnosti svědčí fakt, že se stal v roce 1941 ministrem financí londýnské exilové vlády.
Po válce se s Benešovou vládou rozešel a vrátil do Mirošova. Zde ale (po nedbalém hospodaření okupační správy) převzal a hradil dluhy. Dá se tedy říci, že zámek platil třikrát: státní správě, Maendelovi a poválečné národní správě. Nejhorší bylo, že po komunistickém puči
v únoru 1948 utíkal podruhé. Tentokrát s celou rodinou tajně emigroval do Anglie. Zde psal knihy, pracoval jako ekonomický poradce
a působil v prozápadním rozhlasu. Zemřel náhle v rakouském Villachu r. 1969. Po Feierabendově útěku byl zámek se statkem vyvlastněn a převeden pod Československé státní statky. Interiér byl rozkraden a budova využívaná jako ubytovna pro zemědělské dělníky. Budova chátrala a stát jako vlastník o zámek nestál. Po skončení komunistického totalitního období zámek restituovala paní Hana Ludikarová, dcera L. Feierabenda. Zámek díky ní prošel generální opravou a začal růst do své původní krásy.
V roce 2015 jej od H. Ludikarové odkoupila firma Green Ways s.r.o., čímž se zámku začaly psát nadějné stránky budoucí historie.
Mirošovský zámek – jeho dnešní stav a využití
Po devastaci socialistickým režimem byl zámek zrenovován, ale jen do zlomku původní krásy. Feirabendovi zámek vybavili dle svých možností jen provizorním nábytkem a nikdy zámek neobydleli. Dnešní majitel, společnost Green Ways s.r.o., v současnosti zpracovává komplexní projekt rekonstrukce. Ten zahrnuje úpravu zámecké zahrady, důstojné interiérové vybavení a totální opravu zdevastovaného severního křídla. Zatím je opravené zámecké křídlo.
Majitel má dlouhodobý záměr i s přilehlým podzámčím. Budova pivovaru a sládkovny budou přepracovány na administrativní, ubytovací, stravovací a školicí zázemí. Počítá se s využitím současné ruiny statku a hospodářského stavení k ekologické rostlinné produkci pro zvýšení potravinové soběstačnosti obce. Na postupnou a dlouhodobě realizovatelnou změnu čekají i stovky hektarů zámeckých lesů a polností. I s nimi má současný majitel víc ekologické než pouze ekonomické záměry.
Vzhledem k tomuto naprosto komplexnímu procesu rekonstrukce je nemožné zámek otevřít všem společenským, obecním a kulturním záměrům. V budoucnu se počítá i s využitím jak pro firemní, tak obecní potřeby.
další informace ohledně provozní doby a vstupného na stránce www.zamekmirosov.cz
kde Zámek Mirošov najdete:

Další zajímavá místa pro Váš výlet
Černá věž v Českých Budějovicích: Dominanta města a výchozí bod pro výlety
Poloha a základní informace Černá věž se nachází v historickém centru Českých Budějovic, přímo vedle katedrály sv. Mikuláše
Zámek Břeclav: romantická zřícenina uprostřed Slovácka
Hledáte tip na výlet na jižní Moravě, kde se snoubí bohatá historie, krásná příroda a atmosféra starých časů?
KOLOBĚŽKOU Z KLETI
Horu Kleť, nejvyšší horu Blanského lesa s televizním vysílačem, zná v Jižních Čechách snad každý. Ne všichni ale ví, že z této
Zřícenina hradu Žampach – tajemný hrad s krásnými výhledy na Orlické hory
Zřícenina hradu Žampach patří mezi méně známé, ale velmi zajímavé historické památky ve východních Čechách. Nachází se na
Zámek v Opočně – perla podhůří Orlických hor
Zámek Opočno patří mezi nejvýznamnější historické památky v Královéhradeckém kraji a zároveň je jedním z nejmalebnějších renesančních zámků
Vánoční prohlídky na zámku Stekník: Advent plný kouzel a tradic
Státní zámek Stekník zve všechny milovníky historie, Vánoc a krásné atmosféry na Adventní prohlídky, které proběhnou 6.–7. prosince
Hrad Veveří – skvost nad Brněnskou přehradou s bohatou historií
Hrad Veveří se majestátně tyčí nad hladinou Brněnské přehrady a patří mezi nejrozsáhlejší a nejstarší hrady na Moravě.
Zřícenina hradu Frýdštejn – magický výlet do historie s výhledem na Jizerské hory
Zřícenina hradu Frýdštejn je jedním z nejpůsobivějších skalních hradů severních Čech a neodmyslitelnou součástí Českého ráje. Tyčí se
Zámek Červený Hrádek v Jirkově – podrobný průvodce
Zámek Červený Hrádek je významnou historickou památkou nacházející se v Ústeckém kraji, na okraji města Jirkov, nedaleko Chomutova.
Rozhledna na skokanském můstku v Lomnici nad Popelkou – unikátní vyhlídka, jakou jinde v Česku nenajdete
Netradičně umístěnou rozhlednu nalezneme nad Lomnicí nad Popelkou na úpatí kopce nazývaného Babylon. Rozhledna je umístěna na vrcholu nájezdové věže skokanského můstku K70.
Zažijete pocity jaké mají skokani při závodech ve skocích na lyžích.
Klášter Plasy
Klášter Plasy je Národní kulturní památkou nacházející se cca 25 km severně od Plzně na řece Střele. Jedná
Žulová stezka Horkami u Skutče – unikátní naučná stezka
Žulová stezka Horkami patří mezi nejzajímavější naučné stezky v Pardubickém kraji. Okružní trasa vás zavede do krajiny, která
Prášilské jezero – ledovcový skvost Šumavy s možností výstupu na Poledník
Prášilské jezero patří mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější přírodní cíle celé Šumavy. Leží v srdci národního parku, v nadmořské
Stezka v oblacích Dolní Morava – zážitek, který tě vynese do nebe
🌲 Unikátní rozhledna na úpatí Slamníku Na úpatí hory Slamník (1 116 m n. m.) vyrostla dřevěno-kovová konstrukce,
Městské muzeum Bechyně
Městské muzeum v Bechyni Městské muzeum sídlí v měšťanském domě na náměstí a v těchto prostorách nabízí služby
Ubytování Hořice – pohodlí a relaxace v srdci Českého ráje a Podkrkonoší
Hledáte místo, kde si opravdu odpočinete, užijete si přírodu a zároveň budete mít na dosah kulturní i přírodní





